Závan zatuchlosti

3.9.2015 

Minulý týden odsoudil soud v Karlových Varech bývalého likvidátora Podniku bytového hospodářství (PBH) Petra Horkého na dva roky. To by samo o sobě nebyla nikterak zajímavá zpráva. Pokud ale dodáme, že Petr Horký byl dlouholetým vysoce postaveným členem krajské ČSSD, bývalým náměstkem hejtmana Karlovarského kraje, bývalým místostarostou Mariánských Lázní a bývalým ředitelem karlovarského Infocentra, stane se původní informace mnohem zajímavějším. Soud s Horkým nám také v plné nahotě ukázal, jak fungovala velká koalice ODS-ČSSD na karlovarské radnici a že se od té doby změnilo méně, než bychom čekali.

 

 


Horký dostal trest za tunelování PBH, když zadal zakázku na poradenskou činnost externí firmě a to v celkové výši 1,4 milionu korun. Soudkyně velmi trefně poukazovala na fakt, že firma dostala peníze za to, co měl řešit sám Horký nebo úřednický aparát magistrátu města. Horký svou obhajobu postavil na tom, že není odborník a do funkce byl jmenován z politických důvodů. Pro svou neznalost si tedy najal na určité úkony firmu (která ovšem ani nevykazovala, za co měsíční odměnu ve výši 90.000 korun bere).
 
Je to bohužel smutná praxe. Vládní koalice na všech úrovních se snaží saturovat co největší počet svých loajálních členů. Dlouhodobě a nejdéle je to patrné u občanských a sociálních demokratů. Zejména ČSSD si z krajského úřadu a přilehlých institucí už takřka osm let dělá nedobytná oranžová hnízda plná straníků. Jestli dané problematice rozumí? Vem čert, hlavně že mají správnou barvu stranické průkazky.

Nechci být špatně pochopen, nemyslím si, že by politici museli být ve své funkci zástupci z dané oblasti. Taková ta obecná představa, že je nám treba odborníkov a snění o apolitických vládách nestraníků jsou prázdné a falešné větičky. Politika je povolání jako každé jiné a je nutná praxe na nižších úrovních exekutivy. Pak se lépe zvládají problémy i složitějších ministerstev. Stát, kraj ani město se zkrátka nedá a nemá řídit jako firmy.

Na druhou stranu, firma se nedá řídit jako město. Rozhodně ne takovou, která má přinést reálné ekonomické výsledky. Je samozřejmě otázkou pohledu, zda má město vůbec podnikat, nebo zda co nejvíce aktivit nemá předat soukromému sektoru. Nicméně pokud podniká, nemůže se z toho stát jen trafika pro vysloužilé, nebo volebně neúspěšné politiky.

V Karlových Varech máme dlouholetou tradici, kdy se takový typ politiků uvrtne do městských společností. Oblíbenými bojišti jsou Dopravní podnik a KV Arena. V minulosti koalice ODS-ČSSD neváhala odměňovat i takové posty, jako ředitelství divadla nebo infocentra. V obou případech to vedlo k nepříliš pozitivním výsledkům, v případě divadla se jednalo rovnou o pohřeb.

Takový politik, který je často třeba ještě radním, velmi často považuje danou firmu za své dobyté území a podle toho se tak chová. Místo obecného zadání preferuje své věci, svým spolustraníkům dohazuje výhodné obchody nebo rovnou pracovní místa. Obecný zájem a rozvoj jde jaksi stranou. Nejhorší je, že to byla nejen praxe ODS-ČSSD, ale pokračuje se v ní kontinuálně i po roce 2010, včetně současné koalice KOA-ANO-ČSSD-KDU-ČSL. Obsazení svých lidí na podobné posty byl také první zájem nové koalice, ještě před programovým prohlášením

Je samozřejmě důležité, aby zvolení politici měli kontrolu nad městskými společnostmi, tvrdit opak by bylo absurdní. Nicméně političtí supermani, kteří vedle časově docela náročné politické funkce zvládnou další dvě, tři časově stejně obdobně náročné funkce „ředitelů" podniků, mi jsou od počátku podezřelí. Nejsem si jist, zda jejich zájmem je skutečně veřejné blaho.

Zpátky k panu Horkému. Během soudu vypovídal i bývalý primátor Werner Hauptmann. Ten vypověděl, že se o práci Horkého ani nezajímal. „To měli na starost náměstci (kteří to asi byli? :-) - jč), kteří mě sem tam informovali", dodal pro iDnes. Na tom je překvapující skutečnost, že primátorovi města je jedno, co se děje a o čem rozhoduje.

Věřím, že současný primátor má přehled větší. Nicméně někdy jsem na vážkách, protože dobytá území se většinou jen velmi těžko prozkoumávají.

Jindřich Čermák 

Článek vyšel také na webu autora www.politikakv.cz