VŘÍDELNÍ KOLONÁDA

Bez jakýchkoli debat je nutno si připomenout, že jde o karlovarskou stavbu číslo jedna. Něco jako svatostánek. Karlovy Vary vznikly okolo přírodního úkazu horkého gejzíru a žijí z něj nejen v minulosti a přítomnosti a budou muset dát hodně síly, aby mohly dále žít i v budoucnosti. Stále platí recept doktorů Václava Payera a Davida Bechera, že karlovarská voda je léčivá také jako prostředek pitné kůry s procházkou, a tak je vřídelní kolonáda pro Karlovy Vary zcela nezbytnou budovou. Pro pitnou kůru je nutný dům, umožňující chůzi, aniž by byl klient obtěžován aktuálním stavem počasí.

Skoro všechny stavby, které kdy existovaly nad vývěrem vřídla, měly smutný osud.

Empírová kolonáda (1797-1878) už nevyhovovala kapacitou i velikostí a tak zákonitě musela být nahrazena jinou, lepší. Ta jediná neměla smutný osud, existovala devadesát let. Tou lepší byla pilotní stavba vídeňáků Fellnera a Helmera - litinka. Stavba, která je snad už dnes jakýmsi pojmem pro dnešní obyvatele Varů, něčím, co někdy existovalo, ale už asi mezi námi není nikdo, kdo by to pamatoval. Nedávné referendum o její replice však svědčí o tom, že skoro 10 tisíc obyvatelů Varů o její existenci ví. Pilotní stavbou pro ateliér F+H byla proto, že byla jejich první realizací ve Varech a povedla se natolik, že tomu ateliéru Vary zadaly dalších jedenáct staveb. Jejich seznam asi není nutno zveřejňovat. Podstatné je to, že styl F+H odstartoval zlatý věk stavitelství ve Varech, díky němu se město dočkalo architektské poklony jako „sletu dortů". Smutný osud litinky mnohem později spočíval v jejím vzhledu, nevhodném pro rasově čistý ideologický pohled na „Hauptbad des drittes Reiches". Technicky i tehdy snadno řešitelný problém zkorodovaných nýtů byl tak vystupňován na závažný problém k demolici. Následovalo dřevěné provizorium s kopulí ve tvaru lisu na citrony, které kupodivu vydrželo mnoho let tak, že se ve své době stalo symbolem Varů. Ani to však se neubránilo dějinně následujícímu ideologickému vlivu, že toto provizorium z doby minulé je nutno nahradit něčím jiným lepším. Tak byla postavena současná kolonáda, jejíž dnešní smutný osud spočívá v tom, že v době její stavby ideologie nedostižně předbíhala své dodavatelské možnosti, a tak byla postavena špatně již zpočátku. Proto je tato stavba po celou dobu své existence průběžně zatěžována omezujícími provizorii, které nakonec vyústily do jejího dnešního skoro havarijního stavu. Mizernost stávající kolonády podtrhuje fakt, že jako první, na rozdíl od svých předchůdkyň, překročila řeku Teplou přemostěním, majícím zhruba desetinovou kapacitu průtoku říčky oproti objemu poslední tragické povodně v roce 1890.

Zásadním problémem jakékoli vřídelní kolonády je neuvěřitelná koncentrace plynného kysličníku uhličitého (CO2), který je gejzírem vyvrhován v množství 650 litrů za minutu. CO2 ve vlhkém prostředí je nepřítelem téměř všech stavebních materiálů. Můžeme si sestavit žebříček stavebních materiálů podle toho, jak jim ten plyn s vodou vadí, můžeme si však být jisti, že na jeho vrcholu bude beton. CO2 je potvora, která se sice kamarádí s vodou, ale jakmile ucítí vápník, hned bez okolků k němu chemicky zdrhne. Za to mu vděčíme v případě krasových útvarů ve vápencových jeskyních, ale už nikoli v případě, že totéž páchá v konstrukcích z betonu, které nejsou dostatečně chráněny proti vodě.

Obvyklá koncentrace CO2 v ovzduší je 0,05% což stačilo dvěma mostům v Karlových Varech, aby se dostaly do nezpůsobilého stavu majíce izolaci proti vlhkosti podobně mizernou jako má současná vřídelní kolonáda. Co potom má ta chudák kolonáda dělat, když má všude toho o tolik víc a navíc, že ten zdroj je uvnitř. Vřídelní kolonáda je z betonu , oceli a skla. Beton je místy zcela zničen, tudíž je zde havarijní stav, vedoucí k trapnému přemístění Vřídla na Spořitelní náměstí., víc už ..... nic.

Vedení města se vúbec neobtěžuje technickým stavem svého majetku, ač má již asi dvacet let smluvně zajištěnou inženýrskou kancelář, která technický stav vřídelní kolonády sleduje. Její závěry jsou však bohužel jen foukáním do větru. Současný magistrát nic nedbá ani na vážné varování na svou nečinnost, která vedla občanskou iniciativu k vypsání referenda na demolici současné kolonády a stavbu repliky historicky osvědčené „litinky", jen proto, aby magistrát rozhejbala - když si vůbec nevíte rady, tak tam postavte to, co bylo historicky prověřeno. Usnesení zastupitelstva z města z roku 2016 o vypsání soutěže návrhů řeš

Josef Plašil