První karlovarské referendum - díky za ně

14.1.2018

Máme za  sebou první referendum v Karlových Varech. Naše město se stalo dalším z řady obcí, které tohoto instrumentu v novodobých dějinách využily. Hlasovalo se o budoucnu nejdůležitější místa a budovy v samém srdci Karlových Varů - o  podobě Vřídelní kolonády a nejbližšího okolí.

 V jaké kolonádě bude Vřídlo tryskat? Je to stále zahaleno do jeho par...

Jak známo, současná budova z doby socialismu, která vyvolala velmi kritické reakce již v době své výstavby, je vlivem téměř nulové údržby v dezolátním stavu. Potřebovala by komplexní opravu jak technologie, tak stavební část včetně podzemních prostor.

Je tomu téměř dva roky, co zastupitelstvo přijalo návrh našeho hnutí uspořádat otevřenou architektonickou soutěž.  Bohužel díky nezájmu vedení města je architektonická soutěž stále jen pouhou proklamací. Město zadalo různé posudky současného stavu, jež se neskutečně  vlečou a nikdo je nepostrádá. Dokonce bylo vypracováno nákladně posouzení "architektonicko-historické" hodnoty socialistického objektu, protože vedení města potřebuje odborný posudek, aby si umělo udělat  názor na toto dílo. Výsledkem rozsáhlé práce byl jeden odstavec v závěru posudku, který obsahuje opatrnou kritiku díla a jeho začlenění do historické zástavby v jeho okolí a připuštění možnosti soutěže o nové řešení. Další posudky ještě nejsou dokončeny.

Není divu, že liknavost radnice spolu s havarijním stavem kolonády daly vzniknout iniciativě   obdivovatelů děl architektů Fellnera a Helmera, kteří s velkým osobním úsilím prosadili uspořádání referenda o stavbě repliky litinové kolonády, která v daném místě stála od konce 19.století do doby, kdy ji Němci za 2. světové války rozebrali.

Musím se přiznat, že ačkoliv jsem osobně navrhl zastupitelstvu uspořádání architektonické soutěže, nakonec jsem se přiklonil k argumentům zastánců referenda a volil jsem ANO pro repliku. Rozhodl jsem se tak podpořit občanský zájem Karlovaráků o své město, které je dle mého názoru nutno probudit z letargie a přál jsem si, aby jich co nejvíce přišlo k referendu.

Leč toto si vyloženě nepřálo vedení radnice, které se všemi možnými způsoby snažilo zhatit samotné uspořádání referenda. Jedním z důkazů budiž debata na zasedání říjnového zastupitelstva města (najdete v archivu jednání zastupitelstev ZDE - musíte kliknout na šipku na liště nad obrazovým záznamem, potom zvolit zastupitelstvo 31.10., potom zvolit bod č. 26 a najít na časové přímce pod obrazovým záznamem  čas 23:38.17, na něj kliknout a trpělivě  čekat zhruba půl minuty, než vám naskočí požadovaný záznam, což je samozřejmě dosti složitý postup, ale tak je to bohužel na webu města zvykem). O  konání referenda  musel nakonec rozhodnout soud a dát to fakticky městu svým rozhodnutím za úkol. V nechuti stavět repliku však město nadále odrazovalo občany od hlasování PRO, jasným důkazem budiž nepřípustný negativní komentář primátora Kulhánka v radničních listech ZDE (než se vám zprovozní prohlížení Radničních listů musíte znovu čakat zhruba minutu a potom si najít stranu 13), kde argumentuje přemrštěnou cenou pořízení 5 x vyšší, než uvádějí stavaři z řad zastánců referenda, nemožností zajištění dotací na repliku i nemožností výroby původních litinových prvků kolonády.

Radniční listy navíc mají v poslední době velké problémy s doručováním a mnoho občanů si na tento fakt stěžuje. Spolu s výše uvedenými argumenty prokazuje špatnou informovanost občanů o referendu i fakt, že ti šťastlivci, kterým radniční listy došli, byli oficiálně informování až koncem prosince o referendu, které se konalo 12. a 13. ledna. 

K potřebné 35 procentní účasti v hlasování určitě nepřispěl ani fakt, že díky v některých případech nevhodným umístěním hlasovacích míst  někteří zájemci o hlasování takto neučinili. Za veškeré obstrukce a problémy při přípravě a konání referenda je třeba vinit politické vedení města, které se do poslední chvilky snažilo referendu zmařit či je přesunout na jiný termín, než společný s prezidentskými volbami. Naopak magistrátní úředníci v šibeničním termínu udělali maximum a náročnou práci zvládli v daných problematických podmínkách velmi dobře, za což si zaslouží minimílně poděkování. 

Fakt, že i přes odpor radnice  34,2 % Karlovaráků projevilo zájem o řešení budoucnosti Vřídelní kolonády (a z toho 75% hlasovalo pro repliku - tj. přes devět tisíc občanů!) je velkým příslibem pro město jako takové. Vedení karlovarské radnice v čele s primátorem Kulhánkem ovšem znovu prokázalo, že o rozvoj obřanské společnosti v našem městě nestojí, ba je mu přímo na obtíž.

 

Otmar Homolka, O co jim jde?!