Jaká bude budoucnost Císařských lázní?

1.6.2017

Po dlouhé době jsem se zúčastnil veřejného projednání věci, kdy jeho organizátorovi (v tomto případě Karlovarskému kraji) šlo o objektivní zjištění názorů veřejnosti i odborníků, ne o prosazení svého za každou cenu.

 

Je pravda, že současné (nové) vedení kraje nemá s dosavadním žalostným vývojem kauzy Císařských lázní mnoho společného, a proto si může dovolit patřičný nadhled a nový přístup k dané věci. Je důležité si uvědomit, že do této chvíle jsou vynaložené náklady jenom na projekty rekonstrukce lázní přes 65 milionů korun, přičemž se dokumentace velmi pravděpodobně hodí do koše, protože je nevhodná, nevyužitelná a bez šancí na evropské dotace. Lidé zodpovědní za tento stav z bývalého vedení kraje a z bývalého i současného vedení Karlových Varů by neměli, pokud mají svědomí, klidně spáti.

Na jednání byla nejprve představena chronologie případu od r. 2008, kdy město převedlo budovu kraji. Od počáteční naděje, přes založení Sdružení Císařských lázní (tedy spolek kraje a města na obnovu lázní), následné zajištění projektů, stavebního povolení, výběru dodavatele, změny projektů, změny stavebního povolení... až po letošní rok, kdy kraj přistoupil k zrušení Sdružení a začal řešit rekonstrukci ve spolupráci s městem, ale pod svým vedením jako vlastník objektu.

Přítomným byla představena navíc další studie, kterou nechali zpracovat (ve vlastní režii) a prezentovali zástupci nově vzniklého spolku pro zajištění nové, důstojné scény pro Karlovarský symfonický orchestr. Studie řeší využití lázní jako domovské budovy pro KSO, včetně hlavního sálu pro cca 600 diváků, zkušeben, reprezentačních i skladových prostorů a dalších. Prezentace se setkala s poměrně značným úspěchem ze strany přítomných, znatelně větším, než prezentace záměru za výše uvedených desítek milionů. Studie se bohužel nezabývala ekonomikou budoucího provozu, která by při jednom koncertu týdně byla zřejmě velmi problematická. Ale to je věc dalších jednání, důležité bylo, že se začalo veřejně diskutovat o dalším využití budovy a její rekonstrukci.

Osobně si myslím, že je velice důležité nejenom investovat potřebné stovky milionů (předběžně počítá se s dotacemi od kraje - 200 milionů, města Karlovy Vary - 100 milionů, státu - 100 milionů a EU - 125 milionů), ale hlavně najít smysluplné a atraktivní využití budovy. Císařské lázně, aby jako historická a architektonická perla dodávala Karlovým Varům lesku a věhlasu, dělají již dobrých 25 let jen starosti a ostudu. Najít správné a turisticky zajímavé využití a náplň by mělo být, podle mého, úlohou pro architekty v otevřené, případně mezinárodní architektonické soutěži. Pokud se skloubí historická hodnota budovy i dochovaných interiérů se smysluplným, třeba i moderním pojetím využití vnitřních prostor (muzea, galerie, hudba, film), pak máme všichni vyhráno :-)

Otmar Homolka

Komentáře

Nová scéna pro KSO

Před pár lety jsem byl účastníkem prohlídky objektu Císařských lázní. Nebudu zmiňovat tristní stav objektu, jen bych se zmínil o jedné zvláštní vlastnosti atria uvnitř budovy. Mne zaujala skoro dokonalá akustika stávajícího skomírajícího prostoru (přítel architekt mě poučil, že jde o konfiguraci římského divadla), kdy bylo slyšet skoro každé slovo na vzdálenost 30 m od hovořící osoby. Musím odbočit do nedávné minulosti, kdy město vybudovalo multifunkční KV Arénu, která má do multifunkčnosti velmi daleko. Ze zkušenosti vím, že hlavním atributem multifunkcionality prostoru je akustika. Viditelnost je také důležitá, ale je celkem snadno zajistitelná základními znalostmi geometrie přímek. Ostatní lidské smysly si na multifunkčním prostoru již moc nepochutnají, ty člověk potřebuje jinde. Zaujala mne proto prezentovaná studie sálu vestavěného do stávajícího atria s oblými tvary, akustice nanejvýše příznivými. Celkem jsem očekával sdělení prezentátorů, že akustiku navrženého prostoru by musel řešit odborník mimo Česko. Vím totiž, že na stavebních fakultách VŠ naší země se akustika bohužel řeší jen jako okrajová záležitost. Akustice prostoru nejsou příznivé pravé úhly stěn a v tom kontextu musím zmínit velký sál Thermalu, který má sice ideální kruhový akustický tvar, avšak zabitý zcela nevhodnými obklady stěn, činící z tohoto ambiciózního prostoru pouhého žrouta zvuku - lidé z balkónu obvykle radši utečou, neb z koncertu či filmu neslyší nic, pokud není žrout "prořván" minimálně 20kW aparaturou. Zpět však k adaptaci atria CL - studie uvádí potřebu celkem nevelkého "zákusu" cca 6 m do stávajících konstrukcí oblouku atria, aby se do prostoru vůbec vešlo těch 600 posluchačů a 100 hráčů symfoňáku. Zde nastává konflikt s památkáři, kteří kdovíodkud vzali ideu chránění celého prostoru jako unikátu lázní, kde se vozíky a výtahy na pavlače rozvážela nahřátá rašelina přímo do van v místnostech na celém obvodu atria. Takový lázeňský, jakkoli historický a unikátní provoz v tom objektu asi už nikdy nebude. Samozřejmě by jej bylo nutno památkově připomenout v okrajovém prostoru atria, stavebně odděleném od sálu i s replikami vozíků a dnes již neexistujícími pavlačemi i litinovými sloupy, v prostoru atria pro sál nepotřebných. Multifunkčnost sálu není jen v koncertech symfoňáku, ale i v koncertech jiné hudby (uřvané maršály zní také jinak v ratejně a jinak v dokonalé akustice), nahrávání zvuku, v divadle, promítání filmů, v přednáškách i konferencích všeho druhu včetně kongresů politických partají. Dobrá akustika prostoru uživatelsky přitahuje tím, že působí vždy jak na aktivní, tak i na pasivní účastníky prezentace nanejvýš příjemně. Stačí jen ušít sál na míru podle spolku od KSO (mají to dobře) a památkáře odkázat s muzeální expozicí do patřičných míst. Na vnějším vzhledu budovy by se samozřejmě nezměnilo vůbec nic.
Josef Plašil

hezky napsáno Oto podtrhuju

hezky napsáno Oto podtrhuju to Vlasta Balcar

Císařské lázně

Beseda nad otátkou, jak využít budovu Císařských lázní ( Fellner-Helmer ) byla mistrně zmanipulovaná akce. Svědčí o tom skutečnost, že :
- anketa, které se měli občané zúčastnit nedávala vlastně žádnou jinou možnost, než zvolit za 3) a to se rovná - že budovu nelze komerčn využít
- tento způsob financování vede v podstatě jen k tomu, aby se originální kulturní památky stal koncertní sál. Na mojí otázku, odpověděl projektant, že k ní bude náležet 12 parkovacích míst !!!
- anketa přišla ve chvíli, kdy za projekty bylo vydání již 63.000.000,- Kč
- zasadně nelze souhlasit s tím, že by o funkci měli rozhodovat architekti. O využití i způsobu musí rozhodovat a peníze nelézt politici. Námi zvolení zástupci musí formulovat "společenskou poptávku" - co Město potřebuje, co je pro Město potřebné, využitelné a přinese také výnosy, návrtanost investice i druhotné výnosy z poskytovaných služeb lázeňství a cestovního ruchu
- pokud politici uhradili 63.000.000,- Kč a po té zeptají, co by tam mělo vlastně být, měli by odstoupit, měli by uhradit tyto promarněné peníze